Insiprace je všude...

sobota 16. srpen 2008 13:21

Tuhle větu mi včera někdo sdělil, když jsem si stěžovala, že mně nenapadá o čem bych měla psát. Příliš jsem si to k srdci nevzala a jeho radu jsem brala spíše jako takovou tu informaci, která jde "jedním uchem tam a druhým ven". Ale po tom co jsme se spolu rozloučili a já se vrátila k přátelům na bar, tak jsem nad tím začala trochu přemýšlet...

Kolem mně bylo spoustu lidí, které neznám a o kterým nic nevím. Chodíme všichni do stejného klubu. Stojíme vedle sebe na baru, ale každý jakoby byl někde jinde, protože každý si tady prožívá svůj příběh. Všichni sem přináší svůj malý vnitřní svět - své naděje, zklamání, radost, smutek... Stojím uprostřed toho všeho dění a rozhlížím se kolem sebe. Tyhle příběhy nevidíte na první pohled. Musíte se pořádně podívat a pak už se i tyhle malé seriálové epizody otevřou i pro vás - pouhé diváky...

První kdo mně upoutá je moc hezká blondýnka, která vedle mně nervozně poklepavá prstem o skleničku a každou chvilku se dívá někam jedním směrem. Následuji její pohled a pochopím dlvod jejího zájmu - neustále totiž sleduje kluka, který se opodál náramně baví s partičkou svých kamarádů. Chlapec zdánlivě nadává najevo žádný zájem, ale pokaždé když se ujistí, že se na něj nikdo nedívá, tak mu oči sjedou jejím směrem. Netuším, jestli mezi nimi něco bylo nebo dokonce neustále je. Ale z jejich pohledů se dá vyčíst, že si nejsou lhostejní. Nejspíš si nikdo krom mně nevšimne, že když si dívka začne oblékat bundu a odchází, tak se i náš milý chlapec najednou kvapně loučí s kamarády a mizí venku ve tmě. Teď už si mohu jen domýšlet, zda na něj venku dívka čeká a domů už pak odcházejí ruku v ruce nebo zda jí chlapec bude volat, kam odešla a setkají se cestou. Třeba se předtím pohádali a chlapec se jí chce omluvit. Venku si padnou kolem krku a druhý den budou opět šťastným párem. Kdo ví... Také je dost dobře možné že jsem si celý tenhle příběh jen vykouzila svou obrovskou představivostí. Jenomže právě v tom to je. Nikdo neví, co se vlastně děje kolem něj. Lidé stojí vedle vás a vy o nich nic nevíte. Netušíte proč vlastně zrovna dnes přišli a co je sem přivedlo...

Někdy by bylo vážně zajímavé všechny tyhle příběhy odhalit a trochu rozplést ty složité propletence lidských osudů. Možná byste zjistili, že i Vy hrajete roli některém z příběhů, o kterém sami ani nevíte... Chce to se jen trochu líp dívat kolem sebe.

 

Lucie Vinterová

Lucie Vinterová

Lucie Vinterová

Chci psát své názory na vše co je kolem mně... Prostě na život, ať už ten můj nebo Váš...

Moje nazory, zkusenosti a pocity...

REPUTACE AUTORA:
0,00

Tipy autora