Naše cesta začíná...

středa 6. duben 2016 16:27

Někteří z vás si možná vzpomenou, že před pár lety jsem se se čtenáři dělila o své zážitky v Moskvě, kde jsem byla na studijní stáži. Od té doby uplynula již dlouhá doba, ale na cestování jsem rozhodně nezanevřela. V následujících několika článcích bych vám tentokrát ráda povyprávěla o svém cestování po jihovýchodní Asii.

Vzhledem k tomu, že pracuji jako delegátka, tak jsem měla po skončení letní sezóny jedinečnou šanci využít volného času a vyrazit během zimy někam za teplem. Za cíl své cesty jsem si vybrala - Thajsko, Laos a Kambodžu. Myslím, že všem z vás bude z těchto zemí nejznámější Thajsko, ale věřte, že i zbývající dvě mají rozhodně co nabídnout, ale to už z mých dalších článku sami posoudíte. Stejně důležité jako vybrat cíl cesty bylo také rozhodnutí jak toto cestování pojmout. Člověk může zvolit nějaký z organizovaných poznávacích zájezdů, kde máte všechno předem dané a jakýkoliv problém za vás vyřeší delegát. Snad už z toho důvodu, že jako delegátka sama pracuji jsem tuhle variantu nezvolila a naopak jsem se rozhodla pro cestování po vlastní ose. Podobný typ cestování je v současnosti hodně oblíbený a to nejen mezi mladými lidmi. V zahraničí se ustálilo slovo „backpackers“, které by se dalo do češtiny přeložit jako baťůžkáři. Z toho vám jistě již plyne, že se jedná o cestovatele, kteří cestují pouze s batohem či krosnou bez předem zařízeného ubytování a přesného plánu cesty.

Cestování ve stylu batůžkářů je nejen levnější, ale také vám na rozdíl od organizovaných výletů nabízí jedno velké plus navíc a to je dobrodružství a často i nějaký ten adrenalin. Mnohem lépe také poznáte kulturu a život obyčejných lidí v zemích, po kterých cestujete. Netrávíte totiž čas v uzavřených rezortech, ale naopak se pohybujete v místech, kde je skutečný život.

Žádné cestování se ale neobejde bez pořádného naplánování a to ani to na vlastní pěst. Nejprve bylo důležité zvolit kam se vlastně vydáme a jak dlouhou dobu chceme kde strávit. Vypočítali jsme, že abychom stihli vidět všechno, co chceme, tak nám cesta zabere dva měsíce a tak už nezbývalo nic jiného než začít hledat letenku. Z Prahy je rozhodně nejvýhodnější letět do Bangkoku, a pokud člověk hledá s dostatečným předstihem, tak se dá sehnat zpáteční letenka už okolo 14 000 Kč. Samozřejmě nízká cena je často na úkor dlouhých přestupů, které bývají buď v Moskvě nebo v Dubaji, podle toho jakou zvolíte leteckou společnost. Naše cesta vedla přes Dubaj a dlouhý přestup nás měl čekat až na zpáteční cestě do Prahy. Nijak nás to, ale netrápilo, protože do Spojených arabských emirátů nejsou pro nás třeba víza, takže jsme si naplánovali, že těch jedenáct hodin čekání využijeme na prohlídku Dubaje.

Letenku už jsme tedy měli koupenou a teď nastává další neméně důležitá věc – zabalit si. Jak jsem už říkala, tak cestujeme jen s krosnou, a proto musí člověk opravdu dobře zvažovat, co si vzít s sebou. Každou věc kterou si totiž vezmete budete celou dobu nosit na zádech a věřte mi, že taková krosna se pořádně pronese. Sama jsem takto nikdy necestovala, takže jsem si nechala poradit od zkušenějších, kteří tvrdili, že by krosna rozhodně neměla být těžší než 10 kilo. To se mi nezdálo málo, ale jak postupně věci přibývaly, tak mi docházelo, že sbalit se na dva měsíce do deseti kil, přece jen tak lehké nebude.

Oblečení jsem moc nebrala, protože se předpokládá, že si během cesty bude člověk postupně prát nebo využije nějakou místní prádelnu. I tak mi ale oblečení zabralo v batohu hodně místa. Stejně tak boty jsou dost neskladné, protože člověk musí mít sandále, tenisky i žabky. Bylo potřeba počítat s tím, že v Laosu nebude takové teplo jako v Thajsku a Kambodže, takže i nějaké ty teplejší věci nesměly chybět. Občas nás může zastihnout i déšť, takže jsem měla v batohu i pláštěnku a nepromokavou bundu. Stejně tak je třeba počítat s tím, že nás může postihnout nějaké zranění nebo choroba, takže jsem s sebou měla i bohatě vybavenou lékárničku. Snad nejtěžší věcí byla ale kosmetika, protože člověk nemůže spoléhat na to, že tam bude možnost případně něco dokoupit. V tomto ohledu vám poradím jednu věc. Pokud se budete taky vydávat na podobnou cestu jako já, rozhodně si nezapomeňte přibalit pár roliček toaletního papíru, protože ten v těchto zemích místní běžně nepoužívají, a proto se vám může stát, že budete ubytování někde kde nebude a pak budete opravdu rádi, že jste si zrovna tohle přibalili.

Krosna20151107_143446.jpg už je tedy sbalená a tak s vytisknutou letenkou v kapse vyrážíme na letiště. Po odbavení nám odjíždí naše batohy a my jen tiše doufáme, že se s nimi skutečně setkáme v Bangkoku. Naše cesta začíná šesti hodinovým letem do Dubaje. Během letu byl naprosto perfektní servis, dokonce i se zmrzlinou, ale i tak byla cesta dost dlouhá. Po čtyřech hodinách čekání na letišti v Dubaji nás čeká další šesti hodinový let, ale tentokrát už opravdu do Bangkoku. Musím přiznat, že ke konci už jsme opravdu nevěděli jak si sednou a byli jsme hrozně unavení. Nicméně když letadlo přistálo, tak z nás veškerá únava opadla. Věděli jsme, že začíná naše velké dobrodružství! O tom vám, ale povím až zase příště...

Lucie Vinterová

Lucie Vinterová

Lucie Vinterová

Chci psát své názory na vše co je kolem mně... Prostě na život, ať už ten můj nebo Váš...

Moje nazory, zkusenosti a pocity...

REPUTACE AUTORA:
0,00

Tipy autora