Předvánoční čas v Moskvě

pátek 26. listopad 2010 12:49

Nemůžu tomu sama uvěřit, ale už mi do odjezdu domů nezbývá ani celý měsíc. Díky tomu, že je tu pořád co dělat, tak čas tak rychle letí, že se to zdá až neuvěřitelné. Jenže to, jak čas rychle plyne, se mi připomíná nejen pohledem do kalendáře, ale také z okna – v sobotu tu napadl první sníh, což znamená, že ruská zima se nezadržitelně blíží. Výhled na zasněženou Moskvu rozhodně není k zahození, ale na druhou stranu, cesta ráno do školy po zamrzlých chodnících mi trvá dvakrát déle, protože člověk si musí dávat velký pozor, aby na náledí neuklouzl.

33552_164513460232867_100000226411189_610394_2920172_n.jpgVánoční atmosféru tu nenavozuje jen sníh, ale také se už pomalu začínají ulice zaplňovat vánoční výzdobou. V každém obchodě už můžete koupit vánoční ozdoby, čokoládky, dárkové balení alkoholů, kávy nebo už výzdobu na oslavu Nového roku. Musím přiznat, že jsem nečekala, že tady začnou přípravy na Vánoce tak brzy, protože, jak všichni víme, tak Rusové slaví Vánoce až dva týdny po nás, což znamená, že jim do oslav zbývají ještě více než dva měsíce. Já ale rozhodně nejsem proti brzkým přípravám, protože doufám, že brzy se celá Moskva rozsvítí vánočními stromečky a světýlky, což společně se zasněženými ulicemi dodá Moskvě tu pravou vánoční atmosféru.

A co zajímavého se přihodilo za poslední dny? Opět jsem se vydala na setkání s Leninem do jeho mauzolea. I tentokrát jsme měli štěstí a nestrávili jsme ve frontě dvě hodiny, jak píšou v mnohých turistických průvodcích. Nestáli jsme ani dvacet minut a už na nás policista signalizoval, že naše skupina může untitled.bmpvstoupit. Vstup do mauzolea je sice bezplatný, ale musíte zaplatit 50 rublů za uschování kabelky, fotoaparátu nebo mobilního telefonu. Poté projdete pod detektorem kovu, a pokud strážci usoudí, že Leninovi nijak neublížíte, tak už vám nic nebrání podívat se. Je to zvláštní, ale tentokrát se mi zdálo, že Leninovo tělo bylo ještě o něco menší než loni a připadal mi ještě více jako vosková figurína. Nebudu se tu pouštět do úvah, zda se jedná o skutečného Lenina nebo jestli  už v pokoji odpočívá na jiném místě. To tu nevyřeším a myslím, že právě tato rouška tajemství dodává mauzoleu ještě více na zajímavosti.

149759_1441075702666_1106258760_30985106_5591684_n.jpgDalším místem, kam jsme se rozhodli zajít, bylo Historické muzeum. Nemuseli jsme od mauzolea nikam daleko, protože stejně jako ono, i muzeum se nachází na Rudém náměstí. Jedná se o muzeum ruské historie, kde se v prvním sálu přenesete do pravěku, ze kterého, jak postupně procházíte sály, přejdete až doby carského Ruska. Muzeum je opravdu zajímavě dělané a prostory jsou obrovské. Je tu neuvěřitelné množství různých archeologických vykopávek, soudobého oblečení, šperků a mnoho dalšího. My jsme navíc měli štěstí, že v době, kdy jsme navštívili muzeum, zároveň probíhala výstava zlata. Obrovská zlatá místnost s takovým množstvím šperků, že až oči přecházely. Myslím, že na takové výstavě musí snad každého napadnout, jak by bylo příjemné, alespoň část z vystavovaných exponátů vlastnit.

75004_1702187634417_1229731093_2174219_7444627_n.jpgTak už jsme probrali počasí i kulturní život a nakonec ještě přidám několik perliček ze studentské koleje v největší moskevské univerzitě. Šesté patro, na kterém žiji, je stejně jako sedmé, určené pouze pro cizince, takže si dovedete představit, jak zajímavá přátelství vznikají mezi Italy, Angličany, Španěly, Japonci, Poláky, Francouzi, Belgičany a samozřejmě námi Čechy. Navzdory rozdílným národnostem se nám tu podařilo vytvořit bezvadný kolektiv – každý týden se pořádají párty v duchu jedné ze zemí. Například minulý týden jsme měli „Finskou večeřinku“, kde jsem zkonstatovala, že finská kuchyně se rozhodně nedá srovnávat s českou. Vždyť, co byste řekli, kdyby vám naservírovali na Štědrý den slanou rýžovou kaši? My, kteří jsme zvyklí na pořádný bramborový salát a smaženého kapra bychom pravděpodobně ohrnuli nos, ale podle Toikia, což je dvacetiletý student ekonomiky z finského hlavního města, u nich naprosto normální. Nám sice nepřipravil rýžovou kaši, ale o něco lepší variantu a to tzv. „karjalanpiirakka“, což v překladu znamená karelský piroh. Jednalo se o žitné těsto, které se naplnilo (překvapivě) slanou rýžovou kaší a upeklo v troubě. Chuť byla zajímavá, ale rozhodně bych finské večeřinky nevyhledávala každý týden. Prostě jiný kraj, jiný mrav.

Lucie Vinterová

marie dubanováčlánky podobného obsahu14:1421.1.2011 14:14:53
marie dubanovátyhle "informace" může psát14:0221.1.2011 14:02:03
Nadezda KrupskaJá se nemohla dočkat, až spatřím vraha Lenina14:5829.11.2010 14:58:53
Nadezda KrupskaPoslední víkend na Uralu.14:4429.11.2010 14:44:18
Lucie VinterováPro Jiřího12:0529.11.2010 12:05:05
VanekPotvrzeno: Lenin zemřel na syfilis!09:4029.11.2010 9:40:35
VanekNerozpadne se?09:3529.11.2010 9:35:50
JiříVaše články mě naprosto okouzlily08:5329.11.2010 8:53:36
Lucie VinterováVáženému panu Vaňkovi od "nevzdělané studentky"208:1529.11.2010 8:15:02
Lucie VinterováVáženému panu Vaňkovi od "nevzdělané studentky"08:0829.11.2010 8:08:35
Lída V.Psi štěkají, karavana jde dál.00:3729.11.2010 0:37:27
VanekRe: Vaňku co sem lezeš00:0629.11.2010 0:06:31
MarieVaňku co sem lezeš13:2728.11.2010 13:27:37
VanekPravda o sovětském Rusku05:1128.11.2010 5:11:54
VanekLeninovy ciny02:5528.11.2010 2:55:05
Vanekvzdelani s nedavne02:4528.11.2010 2:45:24
Lída V.Nikoliv, Petra neulítla,01:1328.11.2010 1:13:37
VanekRE: máte asi hodně volného času,že?00:2628.11.2010 0:26:22

Počet příspěvků: 35, poslední 21.1.2011 14:22:30 Zobrazuji posledních 20 příspěvků.

Lucie Vinterová

Lucie Vinterová

Chci psát své názory na vše co je kolem mně... Prostě na život, ať už ten můj nebo Váš...

Moje nazory, zkusenosti a pocity...

REPUTACE AUTORA:
0,00

Seznam rubrik

Tipy autora

tento blog
všechny blogy

Pošlete mi vzkaz

Zbývá vám ještě znaků. Je zakázáno posílat reklamu a vzkazy více bloggerům najednou.