Víkend v "podmoskovsku"

pátek 29. říjen 2010 09:42

Čas plyne takovou rychlostí, že jsem si ani neuvědomila, jak dlouho už jsem tady a jak se mi blíží návrat domů. Proto je potřeba využít každou minutu naplno a poznat něco nového. My se tentokrát rozhodli strávit víkend „pod Moskvou“, jak tady říkají. Podle našich měřítek by pod Moskvou znamenalo maximálně padesát kilometrů, ale tady jsou měřítka naprosto jiná, takže i cíl naší cesty byl o něco dále, a to přibližně 150 kilometrů od Moskvy. Město se jmenuje Kolomna a podle ruských kritérií se jedná o malé městečko, ale když si vezmeme, že tam žije kolem 150 tisíc obyvatel, tak bych to malým městečkem rozhodně nenazývala.

44971_1423237896732_1106258760_30952694_2316882_n.jpgNaše cesta začala už ráno na Kazaňském vlakovém nádraží v Moskvě, kde jsme nasedli na tzv. električku. Tak tady nazývají vlaky, které jezdí do oblastí nedaleko od Moskvy. Je to asi jeden z nejhorších způsobů dopravy tady – ve vagónu jsou obvykle jenom dřevěné lavice a asi největší nevýhodou je absence toalety, což jsem během dvouhodinové jízdy poznala na vlastní kůži. Naopak je ale přeprava na električce poměrně levná a studenti navíc mají všechno za polovic, takže nás cesta do Kolomny stála 100 rublů (65 Kč), což vzhledem ke vzdálenosti není vůbec špatná cena.

37125_1423298258241_1106258760_30952894_6931338_n.jpgPo příjezdu do Kolomny už na nás čekali na nádraží naši hostitelé – mladí manželé Anna a Danilo, se kterými jsme se seznámili v Moskvě a oni byli natolik milí, že nás k sobě pozvali na víkend. Naše první kroky směřovaly k nim domů. Musím se přiznat, že já osobně jsem se nemohla dočkat toho, až se podívám do skutečné ruské domácnosti. Anna s Danilem bydlí v panelovém domě, kde jim byt po svatbě přenechali rodiče. Do bytu jsem vešla s velkými očekáváními, co mě bude čekat za dveřmi. Byla jsem příjemně překvapena, byt se nijak nelišil od těch, na jaké jsme zvyklí. Hezká kuchyňka, obývací pokoj a ložnice. V bytě bylo krásně uklizeno a na stole nás čekal oběd. Na první pohled mě oranžová tekutina v mističce odpuzovala, ale když Anna doplnila smetanu s petrželkou a okomentovala, že se jedná o její specialitu, tykvovou polévku, tak jsem s nedůvěrou ochutnala. Čekalo mě příjemné překvapení – chuť byla podobná naší bramboračce, možná ještě o něco lepší, takže jsem si v duchu řekla, že odstrašující barva nemusí vždycky znamenat, že bude i chuť příšerná. Druhý chod bylo kuře zapečené se smetanou, žampiony a překvapivě opět nechyběla ani tykev. Taková kombinace by mě nikdy nenapadla, ale musím říct, že to bylo opravdu výborné.

39587_1423245816930_1106258760_30952734_7833225_n.jpgPo obědě jsme vyrazili na prohlídku města. Přímo v centru se nachází překrásný Kreml ( Rusové hrady nazývají kreml, proto zde skoro každé větší město má svůj “Kreml“, nejen Moskva ) ze 16. století, který jsme si celý prohlédli. Potom jsme se jeli tramvají podívat na nábřeží k řece, kde je v létě možné se koupat na malé útulné pláži. Kolomnou protéká řeka Kolomka, která se o něco dále vlévá do řeky Moskva. Na řece nás také velmi zaujala monstrózní loď, ve které se skrýval turistický hotel. Loď byla tak ohromná, že se těžko dalo uvěřit, že skutečně stojí na vodě u břehu a ne na pevné zemi. Ve městě se také nachází ulice Arbat, což je obdoba Arbatu v Mosvě. Nachází se tu domy slavných lidí, kteří tu prožili určitou část svého života. Žila tu například spisovatelka Anna Achmatova nebo sovětský pilot Zajcev.

Na konci prohlídky města nás čekala asi nejzajímavější část dne a to prohlídka untitled.bmpMuzea pastily. Pastila je sladkost, která je v Rusku velmi populární. Je těžké pastilu k něčemu přirovnat, nejčastěji se přirovnává k  bonbónům marsmallow, ale podobnost  je hodně vzdálená. Navíc v Kolomně se jedná o ručně připravovanou pastilu, která je vyráběna s jablečného pyré, vajec, ořechů a cukru. Muzeum bylo malinké – v první místnosti nám povyprávěli jak se pastila vyrábí a jak vlastně vznikla. Druhá místnost byla ve stylu pokojíčku šedesátileté babičky a vprostředku na nás čekal kulatý stůl, na kterém byla pro každého mistička s různými druhy pastily a teplý čaj. Všichni jsme se posadili a průvodkyně nám začala o každém druhu vyprávět jeho vlastní příběh. Mně osobně nejvíce chutnala příchuť růže a máku, ale ani sama klasická pastila s ořechy nebyla vůbec špatná.

Večer jsme se už opět vrátili domů a začali společně připravovat večeři. Tentokrát byly na jídelníčku bliny z cukety, což prostě znamenalo placičky osmažené na pánvi. Na talíři jsme si každý porci ještě vylepšili smetanou a lososem. Losos a smetana  je tady kapitola sama o sobě. Téměř ke každému jídlu se podává smetana a lososa, nakrájeného na malé kousíčky, tu běžně přikusují ke chlebu nebo jen tak na chuť. Potom, co jsme povečeřeli a ještě chvíli poseděli, jsme si všichni popřáli dobrou noc a po celodenní procházce unaveně lehli do postele.65762_1423297898232_1106258760_30952892_5932171_n.jpg

Ráno nás čekala typická ruská snídaně, a to pohanková kaše. Pohanku tu vaří buď jako kaši s mlékem nebo prostě ve vodě, a to ji potom jedí jako přílohu – prostě třeba jako rýži. Po snídani jsme se znovu vydali do města. Danilo s Annou nám ukázali místní výrobnu medu, kde jsme si hned koupili jejich místní medovinu a také údajně zázračný nápoj, který vás ochrání před nastydnutím a ještě k tomu prý výborně chutná. Podívali jsme se taky na místní trh, kde jsme zkonstatovali, že ceny se rozhodně nedají srovnávat s těmi, které jsou v Moskvě. Toho jsme využili a hned jsme si koupili teplé rukavice a pletené ponožky, protože zima už se nebezpečně připomíná. Vždyť minulý týden tu už sněžilo a teplota se pohybuje někde okolo nuly.

Náš výlet se opět zakončil v električce, ale tentokrát směr Moskva. Víkend byl opravdu moc příjemný a to hlavně díky milému páru, který nás pozval a nabídl nám jedinečnou možnost nakouknout do zákulisí ruské domácnosti.

Lucie Vinterová

EVANezapomněla jste si večer13:1730.10.2010 13:17:58
cerny, obcan EUznate take :boris okudzhava21:0629.10.2010 21:06:12
Lída V.Přupomněla jste mi,12:1929.10.2010 12:19:09
janvarguličPřed obědem..11:2329.10.2010 11:23:22
Monika PetrákováMoc ráda cestuji.10:3229.10.2010 10:32:01

Počet příspěvků: 5, poslední 30.10.2010 13:17:58 Zobrazuji posledních 5 příspěvků.

Lucie Vinterová

Lucie Vinterová

Chci psát své názory na vše co je kolem mně... Prostě na život, ať už ten můj nebo Váš...

Moje nazory, zkusenosti a pocity...

REPUTACE AUTORA:
0,00

Seznam rubrik

Tipy autora

tento blog
všechny blogy

Pošlete mi vzkaz

Zbývá vám ještě znaků. Je zakázáno posílat reklamu a vzkazy více bloggerům najednou.