Zpátky v Moskvě!

čtvrtek 30. září 2010 22:04

Tak už uběhl měsíc od chvíle, kdy jsem vystoupila z letadla na letišti Šeremetěvo a po dvou hodinách cesty jsem se opět ocitla před majestátní, dech beroucí budovou Lomonosovy Moskevské státní university. Myslím, že ten pocit, který člověk cítí, když stojí před touhle budovou, nikdy nezmizí. Nezáleží na tom, jestli jste před ní stáli už tisíckrát nebo jste se tu ocitli poprvé, protože ona v sobě má nějakou skrytou sílu, která vás prostě nutí nepřestávat se udivovat nad její velkolepostí.

P9091430.JPGStejně tak vám následná byrokracie a papírování nedovolí přestat se udivovat nad tím, jak je tu všechno složité a vážit si toho, jak moc je doma vše snadné. U nás by stačilo s dokumenty zajít do jedné kanceláře, kde by vám všechno najednou zařídili, ale tady to tak nefunguje. Musíte do první kanceláře, z které vás pošlou do druhé, ve které sedí paní, která je tu pouze od toho, aby dávala razítka. Po tom, co si u ní vystojíte frontu, vás pošle do třetí kanceláře, kde se pro změnu zabývají pouze tím, že vám dokumenty podepíšou. Odkud vás pak vrátí zpět do první kanceláře, kde vše odevzdáte. Neptejte se proč… Já jsem si tu už prostě zvykla, že odpověď na většinu otázek tu zní: „To je prostě Rusko!“. Na druhou stranu se díky tomuto najde práce pro mnoho lidí, kteří by v našem systému byli nezaměstnaní. Protože na práci, na kterou je tu potřeba deset různých lidí, kteří pracují v deseti různých kancelářích, by u nás stačil jeden zaměstnanec a počítač.

Naštěstí já už věděla, co mě čeká, takže jsem v těch frontách stála už prostě flegmaticky s pocitem, že to tak prostě je a stěžovat si mi nijak nepomůže. Další mojí výhodou bylo, že jsem tu už minule poznala, P9011398.JPGjak moc tu mají rádi „malé pozornosti“, takže tři lahve Becherovky a několik českých čokolád padlo na to, aby se mi tohle byrokratické kolečko trochu zkrátilo a zjednodušilo.

A co zajímavého jsem tu zažila za prošlý měsíc? Bylo toho mnoho, protože i když tu už nejsem poprvé, tak tohle město a celkově celá tahle země je plná tolika zajímavostmi, že je pořád co nového objevovat. Hned první týden, co jsem přiletěla, tu byla velká sláva, protože na 5. září tu připadá „Den Moskvy“. To znamená koncerty, různá vystoupení a večer krásný ohňostroj. Rusové si celkově na takové svátky potrpí, takže je vždy na co se podívat, i když v letošním roce nebyly oslavy tak rozsáhlé jako obvykle. Vláda rozhodla, že raději peníze, které by vložila do oslav, použije na pomoc po požárech, ke kterým tu došlo během léta. Vzhledem k tomu, že tohle byl první Den Moskvy, který jsem tu zažila, tak nemohu soudit, ale podle mě svůj den moskvané oslavili dostatečně.

P8241360.JPGDalší zajímavá událost na sebe nenechala dlouho čekat. Díky své stáži na Českém velvyslanectví v Moskvě jsem se dozvěděla, že tu bude vystupovat český soubor divadla Husa na provázku se svojí novou hrou „Prase“. Vystoupení proběhlo v rámci mezinárodní akce „Karavan mira“, který už vystřídal mnoho měst a teď přišla řada  na Moskvu. Představení bylo opravdu veselé a nejvíce mě asi překvapilo, že hru do ruského jazyka publiku překládal Alexandr Minajev, kterého všichni známe jako Hrihorije ze seriálu Ulice. Bylo hodně zajímavé poslouchat Rusy, kteří seděli vedle nás. Hra byla totiž začleněna do prostředí českého venkova a hlavní postavou tam byl náš bývalý prezident Václav Havel, který se rozhodl uspořádat zabijačku, což s sebou přineslo mnoho nepříjemností a vtipných situací. Nejdříve se mi zdálo, že to musí DSC07074.jpgbýt pro ruské publikum nepochopitelné a i moji sousedi v publiku se příliš netvářili, ale díky dokonale vtipnému překladu už zmiňovaného pana Minajeva se i oni nakonec od srdce zasmáli.

Poslední o čem vám ještě povyprávím, bude návštěva cirkusu. Zbytek si nechám na příště, abych vás hned ze začátku nezahltila příliš mnoha informacemi. Jestli si ještě vzpomenete, jak jsem byla během svého minulého pobytu z ruského cirkusu nadšená, tak vás jistě nepřekvapí, že jsem si ho ani tentokrát nemohla nechat ujít. Tím spíš, když tu minulý týden proběhlo první premiérové představení nové sezóny. Cirkus tu totiž přes léto nefunguje, což mě dost překvapilo. Stejně tak mě překvapilo, že i na premiéru cena lístků zůstala na 200 rublech, což je něco okolo našich 120 Kč, takže o hodně levnější než když chcete vyrazit do cirkusu v Čechách. Navíc české cirkusy se s tímhle prostě nedají srovnávat. V letošním roce oslavil Moskevský státní cirkus čtyřicetileté výročí, takže celé představení se neslo v duchu jejich jubilea. Nechyběli medvědi, lvi, psi, kočky, kouzelníci, klauni, tanečníci, DSC06871.JPGakrobaté a došlo i na tuleně. Představení trvalo od sedmi do jedenácti hodin, což znamená, že pokud nepočítám přestávku, tak tři a půl hodiny. Musím přiznat, že ke konci to bylo už trošku dlouhé, ale pořád se bylo na co dívat a člověk nemohl pochopit, jak dokázali zvířata tomuhle všemu naučit. V hlavě jsem si taky musela pořád klást otázku, jak dlouho akrobaté trénovali svá vystoupení. A že některá z vystoupeních byla skutečné „současná“. Jedno taneční vystoupení bylo například udělané v duchu filmu Avatar, což bych v ruském cirkusu nečekala, ale o to více se mi to zalíbilo. Myslím, že jako jasný důkaz kvality tohohle cirkusu je to, že nikdo z nás si za celé tři a půl hodiny ani jednou neodskočil ze strachu, že by o něco přišel.

Lucie Vinterová

ChuppelPoděkování03:524.10.2010 3:52:00
Jarka JarvisBuďte ráda že jste mladá,23:5530.9.2010 23:55:55

Počet příspěvků: 2, poslední 4.10.2010 3:52:00 Zobrazuji posledních 2 příspěvků.

Lucie Vinterová

Lucie Vinterová

Chci psát své názory na vše co je kolem mně... Prostě na život, ať už ten můj nebo Váš...

Moje nazory, zkusenosti a pocity...

REPUTACE AUTORA:
0,00

Seznam rubrik

Tipy autora

tento blog
všechny blogy

Pošlete mi vzkaz

Zbývá vám ještě znaků. Je zakázáno posílat reklamu a vzkazy více bloggerům najednou.